Rok se s rokem sešel a máme tu opět vrchol běžeckého jara, běh v Prusinovicích – Rohálovská 10. Tento závod je poctivý, tvrdý a prověří každého, jak přes zimu makal a kolik toho naběhal. Počasí bylo od rána běžcům nakloněno, ráno jen trochu mrazivo se studeným větrem, ale před startem, jak vylezlo sluníčko, bylo docela obstojně. Po příjezdu do Prusinovic a následné prezentaci jsem potkal kolegy z teamu, Benjiho naše největší želízko a Miru, Zdeňu a Alču s Michalem. Dále borce z AD teamu a mého největšího soupeře Vaška Klakurku, s kterým jsme si vyhlásili mistrovství světa.
Na start se postavilo 577 borců a borkyň. Má taktika byla jasná. Ihned po startu to napálit a ztratit se v davu Vaškovi, ať neví, kde jsem a pomalu se mu vzdalovat. První km za 4min/km, Vašek nikde. Druhý 4:15 a Vašek nikde. Při výběhu z Prusinovic mě najednou docvakl a před kopcem jsme beželi bok po boku. Z těla jsem mačkal možné i nemožné, ale i přesto jsem centimetr po centimetru začal ztrácet. Na kopci za Prusinovicemi jsem už měl 5 m ztrátu. Z kopce jsem se snažil natahovat krok, ale Vašek běžel zase o něco rychleji než já. I když pofukoval studený vítr, tak místy bylo až horko, chtěl jsem si sundat rukavice, ale nebyl čas. Úkol zněl jasně, nesmím prohrát. Otočka v Tučapech klasika. Na kopec jsem vyběhl v komatu, ani nevím koho a kolik jsem jich předběhl. Jak jsem přišel k sobě, tak jsem začínal tušit, že pokud Vašek v posledním kopci totálně nevyhnije, tak dnes prohraji. Při posledním výběhu do Prusinovic mě předbíhá náš Zdeňa Dohnal, trochu mě povzbudí a své si běží strojovým tempem, na které jsem již nemohl reagovat a ztrácím ho. Ten poslední kopec mě ani trochu nešmakoval. Seběh dolů, zatáčka a je tu cíl. Při doběhu toho mám plný kecky a jsem rád, že to mám za sebou.
V cíli již na mne čeká můj největší soupeř a usmívá se a ukazuje, jak se mu houpe můj skalp u pasu. Nu co, bitva u Prusinovic je prohraná, ale další bitvy jsou teprve před náma.
V cíli si ještě s kolegy z našeho teamu narychlo povíme časy a první dojmy. Rychle převléct do sucha a hurá na gulášek. Pří odchodu z kulturáku dobíhá s úsměvem známý přerovský borec David Lajtoch – Balda, který výkonem neoslnil, ale za to vyhrál tipovací soutěž o nejpřesnější tip na čas vítěze. A jak si vedl náš team?
Přesto, že to byl pro Benjiho jen obyčejný přípravný závod na Bratislavský maraton, zaběhl Rohálovku v suprovém čase 39:08min. Mira Pazdera šel do závodu řádně unaven po 3 – týdenním tréninkovém cyklu z přípravy též na Bratislavský maraton. I přesto odběhl závod za krásných 40:58 min. O něco později doběhl náš principál Zdeňa, který navzdory zdravotním problémům zaběhl bez přípravy slušných 44:32 min. Za 20s jsem doběhl já. V čase 45:53 doběhla naše jediná žena Alča a pak Michal Dvorský v čase 47:28 min.
Celkovým vítězem se stal Matvitchjuk v čase 31:16 a nejlepší ženou jak se předpokládalo se stala Petra Kamínková 36:57 min. Co závěrem? Pocity z mého času jsou smíšené protože jsem si věřil, že by to mohlo vyjít o minutu méně. Zas na druhou stranu je tam zlepšení z minulého roku. Poctivě jsem se připravoval a taky naběhal v mrazu dost km, ale vše po rovině a to bylo v kopcích znát.
Jinak si myslím, že závod proběhl jako každoročně bez problému k plné spokojenosti zúčastněných. Přeji Benjimu a Mirovi v posledním přípravném měsíci před Bratislavským maratonem ještě hodně kvalitně naběhaných kilometrů, ať ten čas pod 3h klapne :-).
Na viděnou na Rohálovce 2018! Odkazy na výsledky a fotky jsou zde
