Aktuality 2016

Olympijský triatlon Morkovice – rovina na pomezí Hané a Kroměřížska

ikona_morkoman16Minulý týden jsem poslal trenérovi Romanovi Krutinovi pár tipů na závody v okolí s tím, že pokud se budou hodit do plánu, tak pojedu. A tak s týdenním plánem a poznámkou, že to bude fakt bolet, přišlo i schválení  Morkomana.  Kdysi jsem tu byl, plavání je v bazénu, běh znám a kolo, prý je tam nějaký kopec a jinak vlnky. Když jsem byl dítě, tak mi neustále někdo lhal, proč mi ale lžou, když už jsem dospělý? 🙂
Týden byl opravdu tréninkově brutální a tak jsem v pátek sotva plandal nohama. Poznámka Romana, že když to půjde, přidáš, když ne, ubereš, mě trochu povzbudila. Ne tak už šest hodin spánku na sobotu a fotka profilu kola na bazéně v Morkovicích. Jestli jsem byl vystresovaný z toho, že mám mrtvé nohy, tak to byl slabý odvar při pohledu na to foto. Z dálky slyším hlas pana Čufy: ,,Do prčic, co ten tady hledá, zas utřu‘‘. Koutkem oka vidím Benjiho a kluky z AD, ale tak nějak se mi nechce věřit tomu, co vidím. No nic, jdu si postěžovat Jiti a písemně trenérovi. Včetně fota tratě. Jiťa, zdá se, že mne chápe, od trenéra přichází zpráva. Sám sis to vybral, bude to dobrý trénink na Pulu a pár vztyčených palců. Na odpověď, že tady jistojistě umřu, už nereaguje. Svolávám hromy a blesky na mé kamarády z týmu, že mi neřekli pravdu. Největší podezření mám na Miru a Benjiho. Ti dva se evidentně baví, když na kolenou prosím Jiťu, ať zavolá Romanovi, že kašlu na startovné, ale ať mi prosím přepíše plán na dnes. Slyším pípnout sms, hurá píše Kruťák, určitě mám jet domů a dát si jiný trénink. Ne, jen přistála čísla s watty, abych prý teda neumřel. Game over. Jdeme na to!
Start první rozplavby je v 9:05. Já plavu až ve čtvrté rozplavbě s panem Čufou. Benji s Mirou mám pocit ve druhé. Dost času se vystresovat ještě víc. A tak něco kolem 11. hod, za stále většího horka a zesilujícího větru startujeme naši rozplavbu. Čas na 1500 m v gumě, 20:19, není to, co jsem si představoval a tak rozmrzelý sedám na kolo vstříc Litenčáku a orkánu Kiril.
Při prvním sjezdu, kdy mi fouklo do mých devadesátek a já se už viděl na asfaltu jsem pochopil, že dnes to bude boj i s hlavou. No a když jsem zatočil doprava a stál, tak jsem nechápal už nic. Co mě ještě může tak asi potkat? Litenčák! No to mě pos….! Hážu dozadu, co mám, čumím na wattmetr a proklínám sám sebe. Ty vole jeden pitomej, říkám si, Rýmařov ti nestačil? A tak pojď mi hop ještě jeden okruh. Nohy bolí a když mě předjíždí Radek Polák, tak si kontroluji brzdy a špalky, jelikož mám pocit, že buď jsou zaseklý nebo mám zadřený střed. Protože, proč jinak nejedu? Ani nevím jak, přejíždím podruhé Litenčák a mířím do depa. Necelých 40 km a převýšení přes 700 m, tak to je ta rovina na pomezí Hané a Kroměřížska. No nic, smířen s osudem vybíhám z depa. Začátek je z kopce, to je fajn na rozběhnutí. Vlastně k otočce je to relativně dolů. Přemýšlím, jak to bude asi vypadat po obrátce. Dost blbě, už to vím. Je to do kopce a proti větru. Nicméně nějak dobíhám první kolo a srovnávám si to v hlavě. Do otočky to půjde a pak už to nějak vydržím. A tak se i stalo. Se stále víc a víc tuhnoucíma nohama dobíhám do cíle. Peklo skončilo a i když tam asi patřím, ještě mě nechtělo. 🙂
Spolu s Benjim a Mirou dáváme relax a čekáme na pana Čufu. Už dobíhá a ulehá na zem. Je hotovej. Další půlhodinu ho přivádíme k životu iontovým nápojem, melounem a vodou. Slovo např. regenerační nápoj nemá Čufa ve slovníku. Tak hlavně, že jsme přežili. Někdo líp, někdo hůř, někdo i na bedně. Nakonec vyhodnocuji tento závod jako podařený konec těžkého tréninkového týdne a odvolávám to, co jsem řekl. Že už sem nikdy nepojedu. Pokud to příští rok vyjde, tak určitě dorazím zase. Už jen proto, že si to pořadatelé zaslouží. Moc pěknej závod, v pěkným prostředí. Je škoda, že tady nebývá víc závodníků. Pro mnoho závodníků je 1500 m plavání hodně. Většina z nich jsou dobří cyklisti či běžci a tady ztrácí tu svou výhodu být více v popředí. Proto obdivuji a gratuluji všem, co jsou horší plavci, ale nevzdali se a bojovali až do konce. V čele s panem Čufou! Mně prosím posílejte gratulace, že jsem přežil dvakrát Litenčák! 🙂 Výsledky a odkazy na fotky jsou tady
   {gallery}morkoman2016{/gallery} 

Podobné články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Mohlo by Vás také zajímat
Close
Back to top button
Close
Close
X