8. 5. 2016 jsme se Jirka Pivec a já rozhodli pokořit polovičního Ironmana v Rimini, pod hlavičkou Challenge. Po malém logistickém oříšku jak naložit kola a tu spoustu báglů (nevím proč, jich tolik táhneme na čtyři dny) jsme vyrazili v pátek 6. 5. směr Itálie. Cesta byla dlouhá, ale bez problémů. Za vidinou pasta party jsme šlapali na pedály vozu a kolem 20. hod se již hlásili na hotelu. Tam jsme se jen protočili a spěchali na party. Dokonce se nám podařilo zaregistrovat, alespoň budeme mít zítra víc času se nachystat. Na párty jsem potkal Filipa Ospalého s rodiči, trošku jsme pokecali, probrali taktiku na Molinariho, něco více pojedli a šli se definitivně ubytovat.
V sobotu jsme nastartovali den pohoda s krátkým projetím se na kole, pár sprintíků a šup odpočívat. Naše polovičky se slunily na pláži a užívaly si tepla a sluníčka. Oproti roku 2015 zásadní změna. No a jelikož start závodu je až v 10 hod, ani nemusíme spěchat se spánkem. Nicméně ponocovat nehodláme a po nachystání kol, jídla a všech propriet zalézáme do postele a těšíme se na zítra. Neděle 8. 5., den D je tady. Noc proběhla v klidu, snídaně a věci okolo též a tak sedáme na kola a míříme na start. Holky jsou již v předstihu, přece jen na start je to zhruba 3 km. Za chvilku jsme již v depu, kde nás popisují čísly, kontrolují kolo a přilbu. My s Jirkou parkujeme rakety u našich čísel, poslední kontrola věcí a já již mířím na místo, kde tuším Filipa. Kdo ho zná, ví, že je to velmi příjemný člověk, který umí uklidnit před závodem, ačkoliv se sám potřebuje soustředit. Byl přesně tam, kde měl být, a tak jsme stihli při oblékání do neoprenu ještě s ním a rodiči trošku pokecat. Jelikož už do startu moc nezbývá, popřejeme si hodně štěstí a štosujeme se do připraveného koridoru. První startují profíci, po nich všechny ženy, pak kategorie nás starších a postupně dle let dolů zbytek. Poslední naplivání do brýlek, zaměření bojek a jde se na to. Jirka to má ještě 5 min do startu. Chvilku běžíme vodou, pak kdo umí delfínky a jak to jde, začínáme plavat. Je to moře, takže vlnky trošku trápí a tak po dvou loknutích slané vody a prohlídce okolí, kde zjišťuji, že nikdo není, volím odlehčenou variantu plavání. Po chvilce doplavávám balík žen. Skrz to nepůjde a tak je galantně postupně oplavávám. Že jsem tím nabral min 200 m navíc neřeším. Jen rozhodčí si asi mysleli, že plavu do moře, když jsem bójky oplavával ve vzdálenosti tak 30 m. A i tak při běhu do depa slyším: The first man from age group Pavel Novak, Czech republic. J Taková labutí píseň. Zdravím Jiťu a sedám na kolo. Mířím do kopcovité a větrné tratě. Prvních cca 17 km jedu zcela sám, nezvyklé. J Přichází první stojka a už to frčí kolem mě. Musím vydržet do 50. km na otočku, zpátky je to mnohem snadnější. Po cestě registruji jen raketu Molinariho, Filipa nikde nevidím. Při dojezdu na pláž, kdy do cíle zbývá ještě tak 8 km, nastává velký problém. Oblaka prachu, která víří neustále zesilující vítr. Už na kole byl nepříjemný, tak teď to bude očistec. Vybíhám z depa a …stojím. Tak jo, 3,5 km proti, 3,5 po větru, to celé 3x. Rozbíhám se podle plánu, ale tak po 5ti km je mi jasné, že to celé takto nevydržím. Hlavně běžet, to si říkám celou dobu. Registruji a zdravím Filipa, Pepu Křivánka, Jirku Pivce a někoho z ČR a Slovenska. Nebylo to vůbec lehké, ale jsem v cíli a to je hlavní. Za chvilku přibíhá Jirka, tak šup medaile na krk a pádíme se najíst. Mise splněna. Zlepšení proti loňsku min. o 15 min, že to mohlo být ještě lepší? Tak to je pravda, ale může to být i horší. Jak to uzavřít? Asi slovem spokojenost a chutí pokračovat dál, i když to tak na běhu někdy nevypadá. Umístění a časy: Jirka 433/81 celkem/kategorie, 5:54:53 celkem, 0:55:26/3:54/2:54:16/3:40/1:57:35 Pavel 271/21 celkem/kategorie, 5:35:03 celkem, 0:32:48/3:20/3:05:20/3:38/1:49:54 Kolo převýšení 950 m, závodníků cca 1000.
Kompletní výsledky jsou tady
{gallery}rimini2016{/gallery}
