Původně jsem do Prahy cestovat vůbec nechtěl, ale od pořadatele přišla nabídka, která se neodmítá. Tak jsem musel měsíc po Otrokovické devastaci těla i duše začít něco dělat. Bohužel závody zapro poháru nebylo možné odjet, do práce se chodit musí. Tak jsem jel šířit slávu našeho oddílu do Morkovic a Babic. V Morkovicích jsem se podíval na bednu a v Babicích přes řídítka do příkopu. Naštěstí to odnesla jen odřená noha a naražené rameno, na běhu jsem ještě stihnul trošku zabloudit, ale pocit z běhu byl dobrý. Do Prahy jsem v pátek odjížděl s pocitem, že to nebude zas takový průser. Večer registrace a jakási pasta párty, honosný název pro plastovou misku těstovin. Potom hůrá s dalšíma hasičama na dvě pivka a pak do postele, teda do postele už každý sám. Na start závodu jsme nakonec jeli na kole, parkovat v centru je katastrofa. Dopoledne to bylo z kopce, horší to bylo večer po závodě nohy „nasračku“ a čtyři kiláky s batohem na zádech do kopce. Plavalo se ve Vltavě jeden okruh kolem střeleckého ostrova. Voda měla 15 stupňů, takže pěkná ledárna, ale to nebylo pro nás neplavce to nejhorší. Ona totiž ta voda v řece teče a né zrovna málo. Po nekonečných 47 minutách jsem se vypotácel na 146. místě do depa, které bylo přímo na mostě Legií. Tak strašných 1,9 km plavání jsem ještě nezažil. Trasa kola vedla po uzavřené dálnici s jedním, ale výživným stoupáním na Cukrák, převýšení cca 600 metrů ve třech okruzích. Na kole to šlo bez větších potíží až na celkem silný vítr a rozhodčí, kteří kartama rozhodně nešetřili. Pohledy nasraných řidičů stojících v koloně taky stály za to. Návrat do depa byl po 2 hodinách, 42 minutách. 49. časem jsem se postupně prokousával dopředu. Závěrečný půl maraton vedl ve čtyřech okruzích po obou březích Vltavy, převýšení cca 90 metrů. Sluníčko pěkně připékalo a teplota stoupala přes 30 stupňů. Na sledování panoramat Hradčan tak nějak nebyl čas, zato se člověk musel dívat, kdo se mu motal na náplavce pod nohy. Turistů tam bylo víc než dost a nějaké závody je nijak zvlášť navzrušovaly. Větší krize nepřišla a v závěru se podařilo i přidat. Časem běhu 1:37:39, který byl 25. nejrychlejší jsem se posunul na 53. místo ze 197. dokončivších závodníků. Celkový čas závodu 5:11:00 znamenal 14. místo v kategorii a šestou pozici v kategorii IZS (hasiči+policie). Po závodě jsem však marně hledal stan s gulášem a pěti knedlíky.Tak jsme to spláchl točenou plzní v kelímku za 40 kč a večeře byla na D1 v mekáči.
Výsledky TriPrague jsou tady
{gallery}triprague2016{/gallery}
