23.9.2012 jsme se premiérově a v té nejsilnější sestavě vydali do Náměště na Hané. Konal se zde finálový závod Hanáckého poháru a někteří z nás zde měli poslední šanci získat body do konečného pořadí. Za příjemného podzimního počasí se na start postavilo skromných 31 závodníků (včetně mě, Čufi a Bada). Já osobně jsem od sebe nečekal zázraky, protože poslední měsíce se mým sportovním aktivitám nedá říkat už ani udržovací trénink, ale co bych pro finálové závody neudělal, že? 🙂 No, když to vezmu jen v bodech. První běh jsem se nešetřil, takže to ještě ušlo. Na kole to bylo opět utrpení a byl jsem rád, že jsem vydržel v balíku. Druhý běh už jsem nebyl schopný žádného „útoku“ a dokončil na 7. místě absolutně v čase 1:11:56. Mnohem lépe než já si vedl Čufa, který si formu schoval do posledního závodu a po vyrovnaném výkonu dokončil v čase 1:16:09 na 10. místě absolutně. Důležité ovšem je, že ovládl svoji kategorii a „postavil se“ na stupínek nejvyšší! No a jak si vedl na svém prvním duatlonu Bad? Při své premiéře určitě zajel nad očekávání. I když měl cyklistickou trať nastudovanou jako relativně rovinatou (pěkně se to vlnilo 🙂 ) a první běh zaběhl rychleji než plánoval, tak se nenechal kopečky zaskočit. Po náročné cyklistice mu pak v závěrečném běhu ani křeče do lýtek nezabránily dokončit v čase 1:23:21 na 21. místě absolutně. Musím říct, že duatlon v Náměští na mě svým umístěním (sice to byl 6. ročník, ale u zámku se startovalo poprvé) udělal dojem a rozhodně by měl velký potenciál stát se důstojným závěrem jinak trochu upadajícího Hanáckého poháru. A jak že ten Hanácký pohár nakonec dopadl? Podle neoficiálních výsledků (vyhlášení se odkládá na neurčito) se stal absolutním vítězem Aleš Dedek, na druhém místě skončil nezničitelný veterán Martin Kňáva a třetí se umístila moje maličkost. V kategorii 30-39 let z toho pro mě bylo dokonce 2. místo (škoda, že už Aleš není taky veterán 😉 🙂 )
Výsledky zde
{gallery}duatlonnamest{/gallery} Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE Naše nová hračka do teamu. Už na začátku sezóny jsme avizovali, že na příští sezónu plánujeme vylepšit naše foto vybavení, protože obyčejný kompakt není na focení takto dynamického sportu úplně vhodný. Pořád jsme se utěšovali tím, že jsou pořád lepší nějaké fotky než žádné, takže jsme s upgradem nespěchali. Bohužel zvrat do našich plánů vnesl můj školní výlet po Bosně a Hercegovině a Chorvatsku. Na jedné z vycházek po Sarajevu mi přímo na ulici ukradli našeho mladého kompakta Canon ps 1100 is. Na základě toho jsme se rozhodli už neutrácet peníze za kompakt (na případné momentky nám snad poslouží mobily), ale vše investovat do digitální zrcadlovky. S výběrem a doporučením nám pomohla naše kamarádka a fotografka v jedné osobě Hanka Pauchová. Volba padla na sice již výběhový, ale osvědčený model Nikon D90, na který jsme v Bohemce dostali velmi lákavou slevu. Samozřejmě je nám jasné, že kvalitní fotoaparát ještě nezaručuje kvalitní fotky, ale snad se nám s přibývajícími zkušenostmi podaří zveřejňovat kvalitní fotogalerie ze závodů 🙂
