12.5.2012 jsme měli příležitost dát si teamové foto na Mamut tour 2012. Bohužel i přes rekordní účast našich barev nemáme teamovou fotku opět kompletní, takže snad se nám poštěstí někde a někdy jinde :-). Letos jsme měli mít zastoupení skoro na všech trasách, kromě těch nejkratších. Bohužel, příjemné ranní počasí nevydrželo po celý den a některé z nás tato skutečnost donutila přehodnotit své plány. Na start silničního závodu se postavil MartinH a Čufa. Já, brácha Tom a DavidM jsme se rozhodli pro MTB. Silničáři odstartovali v 8:30 s tím, že MartinH byl připravený absolvovat královskou, 210km dlouhou trasu. Bohužel nepřízeň počasí a jeho málo otužilí parťáci mu nedovolili konečně dokončit dlouhou :-), takže stejně jako Čufa absolvoval trasu 120km. Podrobně to Martin popsal zde. Za deště a teploty kolem 14°C dokončil Čufa v čase 3:53:46 na 74. místě absolutně (16. místo v kategorii). Martin s rezervou sil na dlouhou, dokončil 102cítku za 5:07:18 na 182. místě absolutně (46. místo v kategorii). Na bikové, 55km dlouhé trase se nám dešť také nevyhnul, takže jsme si to užili podobně jako kolegové na silnici. Po startu v 9h, kdy bylo skoro 20°C, ze mě asi lilo hlavně kvůli nasazeném tempu. Všichni neskutečně vypálili a já si začal dávat hned od prvních metrů. Nebyl jsem moc rozjetý, takže nohám se moc nechtělo. Předjelo mě tudíž docela dost nadrženců, kteří měli potřebu vyniknout aspoň na asfaltě. Naštěstí jsem nepropadal panice a trpělivě jsem čekal na první „kopec“ :-). Nad roklí už sem srovnal tempo s nejbližší skupinou a nechal se vést. Ve sjezdu do Čekyně jsem šel na čelo s vědomím, že to mám „najeté“ (2x 🙂 ), ale v jedné táhlejší zatáčce jsem si trochu zadriftoval. S notnou dávkou štěstí jsem to v té rychlosti ustál a pokračoval dál. Po výjezdu dalšího stoupání nad Penčice jsem se propracoval do další skupiny, která se ale po chvili vydala po trase 30km a já pokračoval pár km sám, než mě zezadu docvakl zbytek mé původní skupiny. To jsem si řekl, že si na chvíli odpustím nějaké divočení a část trasy kolem přehrady v Tršicích a polňačky k Daskabátu jsem zůstal schovaný. Pak ale jednoho z veteránů přestalo bavit tahat za sebou 6 vagónů a svěsil nohy. Nikdo se ke střídání neměl, tak jsem se toho na chvíli ujal :-). Zhruba po 3km, kdy jsme se na špici prostřídali, se trať začala opět zvedat, takže jsem do toho trochu šlápl, ať je vzadu trochu veselo. Když jsem se na „vrcholku“ ohlédl, tak za mnou visel jen Zob. Řekli jsme si tedy, že zkusíme pokračovat v úniku :-). Během našeho snažení nám do toho začalo pěkně pršet, takže se nám to zase o trochu zpestřilo. Bohužel na občerstvovačce ve Výklekách jsme trochu polevili a byly jsme opět dostižení :-(. Pak zůstala skupina kompaktní až do Vinar, kde jsme si užili trochu driftování ve zdejších promáčených technických sjezdech (byli jsme ve skupině samej zkušenej biker :-D) a mělo se tedy o pořadí rozhodnout až v závěrečných metrech na asfaltu. Já tedy na rozdíl od loňska nenechal nic náhodě a na cyklostezce u Emosu jsem šel do čela. Nohy jely až překvapivě svěže, takže na cílové rovince výstaviště jsem už dojížděl celkem v klidu na 25. místě absolutně v čase 2:13:51 (15. místo v kategorii). David s Tomem si přijeli závod hlavně užít, takže se na trati zdželi o chvilku déle. David jako ten zkušenější dojel na 124. místě absolutně v čase 2:53:43 (48. místo v kategorii). Tom, ač to byl jeho první MTB závod, dojel i po menších technických problémech v těsném závěsu za Davidem na 130. místě v čase 2:56:44 (36. místo v kategorii). Záznam trasy je zde
Výsledky zde
{gallery}mamut2012{/gallery} Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE Naše nová hračka do teamu. Už na začátku sezóny jsme avizovali, že na příští sezónu plánujeme vylepšit naše foto vybavení, protože obyčejný kompakt není na focení takto dynamického sportu úplně vhodný. Pořád jsme se utěšovali tím, že jsou pořád lepší nějaké fotky než žádné, takže jsme s upgradem nespěchali. Bohužel zvrat do našich plánů vnesl můj školní výlet po Bosně a Hercegovině a Chorvatsku. Na jedné z vycházek po Sarajevu mi přímo na ulici ukradli našeho mladého kompakta Canon ps 1100 is. Na základě toho jsme se rozhodli už neutrácet peníze za kompakt (na případné momentky nám snad poslouží mobily), ale vše investovat do digitální zrcadlovky. S výběrem a doporučením nám pomohla naše kamarádka a fotografka v jedné osobě Hanka Pauchová. Volba padla na sice již výběhový, ale osvědčený model Nikon D90, na který jsme v Bohemce dostali velmi lákavou slevu. Samozřejmě je nám jasné, že kvalitní fotoaparát ještě nezaručuje kvalitní fotky, ale snad se nám s přibývajícími zkušenostmi podaří zveřejňovat kvalitní fotogalerie ze závodů 🙂
