8. 7. 2011 věděl jsem, že jednou to musí přijít. Na kole už jezdím nějaký ten rok a podobné zážitky se mi zatím zdárně vyhýbaly :-). Po příjezdu z práce jsem ještě rychle vyrazil na silničku a dal jsem si 40ti km okruh ve svižnějším tempu. Na cestě zpět jsem si na pohodu v hrazdě valil 42 km/h (foukalo celkem do zad) a u skladů Emosu před Kauflandem mě zleva něco letícího sestřelilo. Před střetem jsem periferně něco zahlédl a nejdříve jsem myslel, že to byla nějaká hrdlička, ale jak jsem se posbíral z cesty, tak jsem zjistil, že je to byla mladá divoká kachna. Hrdlička by se mi zřejmě vyhnula :-(. Domů jsem to měl už jen cca 500m, takže jsem to nějak došlapal. Do nemocnice mě odvezl bratr, protože na řízení jsem se úplně necítil a na hrdinu jsem si hrát nepotřeboval. Prvotní pesimistické předpoklady, že mám zlomenou klíční kost se nakonec nenaplnily a po rentgenu se ukázalo jen její nalomení. Celkově jsem z toho vyvázl ještě docela dobře. Uvidíme, jak se vše bude hojit a snad se někdy v srpnu postavím na start nějakého triatlonu. Do té doby bude leader teamu Čufa :-).
Níže přikládám pár fotek, bohužel jen z mobilu, protože náš kompakt už zřejmě zaznamenává historii v jiném státě, ale o tom více v samostatném článku 🙂
Aktualizováno 29.7.2011 – tak po třech týdnech mám sundanou ortézu a mohu se pomalu začít hýbat :-). Obvazy z odřenin mi byly sundané už po týdnu od „jumpu“. Na kolo mi bylo doporučené jít až za týden. Prý z důvodu, než ruka trochu zesílí :-). Zatím se určitě spokojím s během. Váha mi ukazuje zhruba 2kg navíc než před nehodou, ale snad to bude jen další dočasný následek a neprojeví se nějaké trvalé.
{gallery}bourak{/gallery}
