Osecký půlmaraton 2018

Jak bylo plánu loni a předloni, tak i letos jsem se zúčastnit mého oblíbeného Oseckého půlmaratonu. Je to závod po rovině a celý po asfaltu, takže ideální tempový běh. Minulý rok nám pěkně pršelo, tak jsem se letos těšil, že bude teploučko a bezvětří.
                     Jenže v Oseku si opravdu umí objednat počasí. Mráz ten by ani nevadil, ale ten šílený studený vichr mě zlomil hned na startu. Řekl jsem si, že to půjdu jako kvalitní trénink, jelikož se asi v tomto počasí nedalo pomýšlet na pokoření osobáku.  Start byl stejně jako na silvestra o 20 minut odložen (v Oseku asi nová tradice), takže bylo trochu víc času na rozklusání. Ještě, že počasí přálo :-). Hned po startu jsem dal na rady Pavla Nováka, že začátek nesmím přepálit, tak jsem se ho držel a on určoval tempo. Vzápětí jsme doběhli Silvu Pavlíčkovou s nějakou skupinkou. Do Lipníka proti větru to zatím šlo, jelikož byl začátek a každý měl plno sil. Pak se běželo s větrem, a to cupitalo samo. Na otočce, jak kdyby mě někdo dal facku. Musel jsem zbaběle vycouvat z první lajny a běžet v zákrytu. Tak jsem se lepil na běžce přede mnou, že si musel o mně něco myslet. Ze začátku tahala Silva a pak za hospodou šel dopředu Pavel Novák a já si bláhově myslel, že jde jen uklidnit a zpomalit tempo. Mýlil jsem se.  Začalo peklo. Vítr, nevítr tahal, jak tažná kobyla v lese. Tak, tak, že jsem se do Lipníka na most udržel. Jenže potom se opět letělo jako s větrem o závod.  Musel jsem, ač nerad, opustit pendolino a přesednout na osobák.
                      Z čeho jsem měl obavy, to se naplno potvrdilo. Na otočce opět facka a cítil jsem se, jak kdyby mě někdo držel zezadu a vůbec jsem nemohl běžet. Krok sun krok jsem se přibližoval k cíli. Strašný. Zachytil jsem se borce z Hulína, se kterým jsem se nějak dostal do cíle.  Výsledný čas ani nebyl tak důležitý jak to, že jsem se mohl opět postavit na start ve zdraví.
                    Byl to těžký, moc těžký závod. Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat Silvě Pavlíčkové a Pavlovi Novákovi že proti větru táhli. Musím vyzdvihnout silné odhodlání naší členky Saši Kožuchové, absolvovat svůj první půlmaraton i za takto těžkých podmínek. Zaslouží velký obdiv!
Co na napsat závěr? Opět podařená akce. Až na posunutý start o 20 min, bylo vše na jedničku.
Celkově zvítězil Bitala V s časem 1:15:38. Náš leader Benji zaběhl opět skvěle za 1:19:40, což byl o 3 min. lepší čas něž loni. Celkově z toho bylo 5. místo absolutně a nepopulární 4. flek v kategorii. Náš nový parťák Pepa Sojka finišoval v čase 1:25:05, celkově z toho bylo 11. místo abs. a 6. v kategorii. Na 34. místě abs. a 5. v kategorii doběhl pyroman Pavel Novák v čase 1:34:29.  Já to zaběhl o minutu pomaleji než před rokem, což znamená za 1.36.21. Michal Dvorský zvládl za 1:43:35. Kožuchovi běželi pohromadě, jelikož Víťa dělal své ženě po většinu tratě morální podporu. Víťa nakonec dokončil za 1:52:00 a Saša 2 min za ním. Příjemnou odměnou bylo zjištění, že to Saša hned na poprvé zvládla na bednu (3. místo v kategorii)! Doufám tedy, že o velké přestávce ve škole napíšeš nějaký report, jak si to  prožívala 😊. Tímto pro mne běžecké závody skončily a teď hurá na kolo, když se nám tak rozjařilo 😊. Za rok opět na startu! Čufa
Kompletní výsledky jsou zde